Kostelník

Člověka leckdy fakta překvapí. Mne před pár roky překvapil nález jmenovacího dekretu kostelníka v Moutnickém kostele. Na listině je uveden Jan Lízal rolník z Nesvačilky číslo 10, můj dědeček. Dodnes jsem z toho faktu překvapen. Nikdo z rodičů mi to nesdělil. Když si dám do souvislostí dar obrazu do kostela, kostelnictví, tak k tomu zapadá i moje pomoc při stavbě kaple. Ten můj nápad nebyl jen tak můj, prostě to máme v genech. Žádná velká gesta, ale opravdová pomoc. VL

Pieta

V roce 1867 proběhla v kostele v Moutnicích přístavba. Je to ta zadní, nejširší část stavby. Vlevo byl vytvořen oltář Panny Marie Bolestné kde sedávali hlavně obyvatelé Nesvačilky. Říkalo se "Nesvačilský oltář". Dominantou byl obraz Panny Marie. Jeho autorem je uznávaný malíř 19. století Anton Johan Ferenz 3.6.1801 Žďár nad Sázavou. Pracoval jako portrétista ve Žďáru, Znojmě a Brně kde roku 1874 zemřel. Dárcem obrazu, v ceně 100 zlatých, byl sedlák Johan Lízal z Nesvačilky č.10 (1798-1868). Jeho manželka byla Anna Čermákova z Moutnic č.1 (1801-1871). Ve farní matrice je ještě jako dárkyně uvedena jejich svobodná dcera Amálie. Dnes obraz najdete nad bočním, věžním, vchodem. VL

Připomínka moře.

Architekt naší kaple Jan Říčný mi poskytnul tuto fotku z výkopu základů kaple. Je na ní vidět formování usazených hornin pod Nesvačilkou. Před 10 miliony roků zde byl nejsevernější výběžek Panonského moře které zaneslo hluboký skalní příkop tisíci metry usazenin. Hloubka se odhaduje na 11 kilometrů. Usazeniny neleži horizontálně, ale jsou horotvornými procesy přesunuty i do vertikálních poloh. Stídají se zde tvrdé i jílovité zeminy což snímek dokumentuje. Po onom moři nám zde zůstala slaná voda a také slanomilná květena jenž se vyskytuje jinde v přímořských krajích. Ano, zde uprostřed Evropy. u

VL