Co nás čeká?

Článek o astrologii, jenž může být zajímavý nejen pro astrology, ale i pro ty co se zajímají o vlastní rod:

https://astroplus.cz/osudy-potomku-jsou-ovlivnovany-sedmi-generacemi-predku/

• druhé pokolení – rodiče (dva, tedy pár). Je spojeno s energií Měsíce. Jsou to oni, kdo formují naše nejbližší okolí, citový vztah ke světu, potenciál zdraví. Ovlivňují také naši možnost a umění další adaptace, schopnosti najít v životě své místo.

• třetí pokolení – babičky a dědečkové (čtyři lidé). Předávají nám schopnost přijetí, intelektuální možnosti, talenty a komunikativnost, umění styku s lidmi.

• čtvrté pokolení – prababičky a pradědečkové (osm lidí). V našem osudu vytvářejí milostné scénáře, umění žít v harmonii a také úroveň materiálního dostatku.

• páté pokolení – praprababičky a prapradědečkové (šestnáct lidí). Vybavují nás vůlí, úsilím a uměním vítězit. Druhou stranou mince je agresivita.

• šesté pokolení – babičky a dědové našich prababiček a pradědečků (třicet dva lidí). V našem osudu odrážejí spojení s tradicemi, učením a zásadami, kterých se v životě přidržujeme. Přináší nám také společenský postup.

• sedmé pokolení – prababičky a pradědové našich prababiček a pradědů (64 lidí). Právě toto pokolení znamená osud, naše vlastní osudové předurčení.

Josef Stříž není pomníček

Tvorba rodokmenu není jednotvárné otáčení listů matrik. Velice často to nepomáhá (pouhé listování v matrikách). Člověk se dostane "do úzkých" a ne a ne se hnout kupředu. Není-li žádná poznámka odkud osoba přišla, či nejsou taková příjmení v okolních obcích, stává se z takové osoby "pomníček". Hodně takových pomníčků vniklo po zrušení nevolnictví 1.11.1781. Vznikaly a vznikají nadále.
          Pro mne představoval problém otec jedné prababičky. Její otec Josef Stříž se objevil v Těšanech a rodili se mu děti s Mariannou Rychlíkovou. Určitě byli sezdáni, ale zápis jsem nenašel. V okolí se takové příjmení nenašlo. Docela mne mrzelo, že právě v ženské linii mám takové "okno".
   Stačí však nápad. Ten se jmenoval familysearch. Do amerického vyhledávače osob jsem zadal Stříž a světe div se dalo mi to dva Josefy Stříže. Jednoho z Ratíškovic a druhého z Kořence u Boskovic.
Ten ratíškovský byla pouze náhoda a jeho úmrtím za rok po narození stopa skončila.
Zato ta druhá byla senzační. Perfektně vedené indexy matrik v Benešově a okolí mne dovedla až téměř do 16., století. Díky Mormonům z Ameriky jsem objasnil odkud Marianna Střížová vlastně pochází. Je to severovýchodně od Boskovic. Střížové tak byli často hospodští a řezníci.

Podařilo se mi odhalit i rodné příjmení matky Josefa. Ta se jmenovala Kostišinová a na jejím rodném domě se narodil i Josef Stříž.

11.11.2017

A vše je jinak. Včera jsem nalezl:

http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/2549/?strana=68

Jistý Josef Stříž se narodil v Divácích což je přece jen pravděpodobnější místo narození než ten Kořenec u Boskovic. Musím to důkladně prověřit.

No, jednoznačné to zase není. Nenašel jsem svatbu jeho manželek s ním. Je zajímavé, že je tam vždy uveden syn svobodné matky Josef Ledba, ale první manželka má v úmrtním zápisu uvedeného manžela Josefa Stříže. Je to zatím záhada, ale i tak je tato konstrukce ta pravá. Jedna z mateřských linií končí v Divácích, kde jsem strávil dva roky života na zámku.

VL

Důležitá poznámka

Velké poděkování šitbořskému písaři jenž napsal poznámku při zápisu svatby Jana Husáka. Bez onoho dodatku " z královského města Chrudimi", by pátrání po původu zdejšího rodu Husáků, bylo asi neúspěšné. Díky pane faráři (asi to psal farář).

http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/3352/?strana=185

Najdete to dole vpravo

TV NOE z Nesvačilky

Velice úspěšně proběhla akce na sponsorování lamel pro výstavbu kaple. Všech 1000 kusů má svého dárce. Bylo třeba poděkovat a tak zde je odkaz na video:

http://www.tvnoe.cz/video/14308

posuňte si čas na 18.27 min

Lízalka žebračka

Často se mne ptají, ti co pro ně dělám rodokmen, zda je tam nějaký šlechtic v jejich rodokmenu.
Já se na "takové štěstí" dívám zcela odlišně. Více si vážím rodů kde se nuzných pacholků a nádeníků stali pracovití lidé, úspěšně zařazení do společnosti. Mít v rodokmenu někoho kdo promrhal majetky (sám sebe nepovažuji za boháče) by mi přišlo spíše jako hanebné dědictví.
Při hledání jsem samozřejmě narážel na všechny vrstvy společnosti v rodokmenu. Vedle hospodářů na gruntu, purkmistry a starosty jsem nalezl i žebračku.
Musela by se narodit prvnímu známému Lízalovi a to Zachariášovi. Její úmrtí je uvedeno v matrice Nikolčic dne 19.2.1738.

Pouhý strohý zápis že zemřela Dorota Lízalka, žebračka, věk 70 roků.

Bylo-li to její vyvdané příjmení mohla by být manželkou jedině Pauluse Lízala, syna Zachariase a jeho druhé ženy Marianny. Jenže ten by byl o 17 starší. Ještě pádnější protiargumentem je to, že by mu porodila dítě ve věku 49 roků. To je dosti nereálné.  Dále by to předpokládalo nezájem manžela a vlastního syna Wenzla o její stáří. Ještě zde žili tři synové bratra Martina a asi i děti nevlastního bratra Tomáše. Toto je nesmyslná konstrukce.

Spíše se dá předpokládat že byla dcerou Zachariase a jeho první manželky Anny. To by se narodila v roce 1668 v Měníně. Doklad o tom nemám. Je tedy možné, že z různých, neznámých důvodů, zůstala v životě sama, mimo rodinu a zemřela jako žebračka. Často se stává, že lidé jenž jsou na sebe citově vázáni, umírají nedlouho za sebou. Tato Dorota zemřela pouhý měsíc po své švagrové Anně rozené Broskvové, manželce jejího bratra Martina. Byli pouhých 6 roků od sebe.

Doklad o tom, že v oněch časech nemohl člověk sám bez rodiny dobře existovat.

Vše se neustále mění a vyvíjí i tak neživá věda jako je genealogie. Našla se svatba Doroty Uhlířové a Thomase Lízala.

Jde o matriku Židlochovic kde jsou i svatby z Přísnotic. Datace je 31.1.1694.

V závěru roku 2017 jsem dostal od pana Nečase z Křepic informaci, že náš Josef Lízal není synem Martina, ale jeho bratra Thomase. Takže žebračka Dorota se stala mojí prababičkou.

VL

Zdeněk Bednář

Smutná zpráva pro několik generací Nesvačiláků

Legionářská slavnost

Několik obrázků ze vzpomínkové akce v klášteře Padua na jihu Itálie kde bylo vězněno na 10 000 zajatců z Česka za 1. světové války. Byl tam i můj dědeček Jan Lízal.