Příběh začneme ve druhé polovině 18. století. Většina obyvatel se živila zemědělství a proto náš příběh bude právě o něm. Způsob obživy určoval každodenní život na vesnici.
Znaven neštěstím z úmrtí již čtvrtého dítěte odchází Joannes Lízal z rodných Nikolčic do nedaleleké nové vesnice Nesvačilka. No, nové. Ona tam stojí již 50 roků, ale vzhledem k okolním vsím je to nic.
Proč právě tam je otázkou jenž nelze jasně odpovědět. V prvé řadě se tam nacházela vhodná partnerka pro vdovce s jedním dítětem. Jak se o ní dověděl?
Ony Nikolčice jsou dost svázány se Šitbořicemi, ty zase s Moutnicemi a ty jsou vedle Nesvačilky. Jistě se všeobecně sledovalo kdo je vhodný ke sňatku, jelikož nešlo v té době žít sám a pracovat na hospodářství. Dům musel mít hospodyni.
Joannes se přiženil na hospodářství jen za pár roků dostane číslo popisné 20. Tam hospodařil 15 roků Václav Ježek z Otnic. Manželkou mu byla Rosina rozená Holoubková a právě tu si bere náš Joannes. Je jí již 45, jemu 33 a přesto ji brzy po svatbě přivede do jiného stavu. Porod, ale matka 4 dětí nepřežije.
Podruhé zůstává Joannes sám se svojí dcerou. Za dva měsíce je další veselka. Nevěstou je mladá Maria Anna Chmelařová z Nesvačilky. Její otec do vsi přišel před 15ti lety. Marianna je na vdávání a tak otec neváhá se svatbou, protže doma jsou další čtyři sourozenci.
Za 26 roků manželství porodí 15 dětí. Joannes měl celkem tedy 19 dětí.Dělám rodokmeny 5 roků a nenašel jsem plodější ženu. Za 40 roků ji napodobí další moje prababička Sedláčková, jenž svému Šimonovi dá 14 dětí.
Podařilo se zdokladovat pouze 5 sňatků dětí Joannese a Marie Anny.
S rodiči na gruntě zůstává druhý v pořadí Martin. Starší František se 17nácti ožení se stejně starou Annou Horáčkovou ze vsi. Možná chtěl uniknou z domu plného dětí. Gruntovní knize obce z roku 1793 je zapsán jako stavitel domů na číslech 27 a 31. Jedním ze čtyř, kteří knihu podepsali, byl i František. Oatatní tam mají 3 křížky.První žena umírá již v roce 1878. Podruhé se ožení roku 1791 se dcerou bývalého ovčáka. S Catherine Truhlářovou z č.13 mají 10 dětí ale díky Napoleonským válkám se dospělosti dožijí pouze dvě. Dalo by se parafrázovat, že zůstalo pouze to nejlepší.
Joanes Lízal (1798-1868) přesune rodinu na č.10 ze kterého odejde až můj otec. Stane se starostou a také zakoupí i sousední dům č.11.
Anna Lízalová (1800-1836) se provdá do Těšan za Hieronimuse Vahalu, celoláníka z čísla 17. Za svůj , nedlouhý život mu porodí 8 dětí.
pokračováí později
Znaven neštěstím z úmrtí již čtvrtého dítěte odchází Joannes Lízal z rodných Nikolčic do nedaleleké nové vesnice Nesvačilka. No, nové. Ona tam stojí již 50 roků, ale vzhledem k okolním vsím je to nic.
Proč právě tam je otázkou jenž nelze jasně odpovědět. V prvé řadě se tam nacházela vhodná partnerka pro vdovce s jedním dítětem. Jak se o ní dověděl?
Ony Nikolčice jsou dost svázány se Šitbořicemi, ty zase s Moutnicemi a ty jsou vedle Nesvačilky. Jistě se všeobecně sledovalo kdo je vhodný ke sňatku, jelikož nešlo v té době žít sám a pracovat na hospodářství. Dům musel mít hospodyni.
Joannes se přiženil na hospodářství jen za pár roků dostane číslo popisné 20. Tam hospodařil 15 roků Václav Ježek z Otnic. Manželkou mu byla Rosina rozená Holoubková a právě tu si bere náš Joannes. Je jí již 45, jemu 33 a přesto ji brzy po svatbě přivede do jiného stavu. Porod, ale matka 4 dětí nepřežije.
Podruhé zůstává Joannes sám se svojí dcerou. Za dva měsíce je další veselka. Nevěstou je mladá Maria Anna Chmelařová z Nesvačilky. Její otec do vsi přišel před 15ti lety. Marianna je na vdávání a tak otec neváhá se svatbou, protže doma jsou další čtyři sourozenci.
Za 26 roků manželství porodí 15 dětí. Joannes měl celkem tedy 19 dětí.Dělám rodokmeny 5 roků a nenašel jsem plodější ženu. Za 40 roků ji napodobí další moje prababička Sedláčková, jenž svému Šimonovi dá 14 dětí.
Podařilo se zdokladovat pouze 5 sňatků dětí Joannese a Marie Anny.
S rodiči na gruntě zůstává druhý v pořadí Martin. Starší František se 17nácti ožení se stejně starou Annou Horáčkovou ze vsi. Možná chtěl uniknou z domu plného dětí. Gruntovní knize obce z roku 1793 je zapsán jako stavitel domů na číslech 27 a 31. Jedním ze čtyř, kteří knihu podepsali, byl i František. Oatatní tam mají 3 křížky.První žena umírá již v roce 1878. Podruhé se ožení roku 1791 se dcerou bývalého ovčáka. S Catherine Truhlářovou z č.13 mají 10 dětí ale díky Napoleonským válkám se dospělosti dožijí pouze dvě. Dalo by se parafrázovat, že zůstalo pouze to nejlepší.
Joanes Lízal (1798-1868) přesune rodinu na č.10 ze kterého odejde až můj otec. Stane se starostou a také zakoupí i sousední dům č.11.
Anna Lízalová (1800-1836) se provdá do Těšan za Hieronimuse Vahalu, celoláníka z čísla 17. Za svůj , nedlouhý život mu porodí 8 dětí.
pokračováí později
VL
