Martin jako Maryša

Základem života na vesnici bylo hospodářství, dům, pole a dobytek. Zajišťovalo to přežití a zachování rodu, tomu se podřizovalo vše. I city a láska.  Vracím se zase zpět k příběhu Maryše, ale takových bylo na desetitisíce a nejen dívky, ale i hoši museli " sklopit hlavu a jít za štěstím".
Nepátrám po matrikách vzdálených, pouze po okolních vesnicích a všude narážím na "sňatky z rozumu".
Tady jeden zápis z Moutnické matriky ve kterém figurují mojí dva příbuzní. Čtyřiadvacetiletý Martin Sedláček z Nesvačilky č.13 si bere devětatřicetiletou Appolonii Ostrovskou z Moutnic č.4. Věkový rozdíl 15 roků je stejný jako mezi Vávrou a Maryšou. Proč si ji bere je nasnadě, když zjistíme, že Martin již "nemá místo" na rodinném gruntu a Appolonie je vdovou na pololánu. Solidní hospodářství, jakých i v Moutnicích mnoho nebylo.




Paní Miroslava Klemšová mi přeložila zápis: "Nevěstu bych četla následovně:Apollonie vdova po Franz Ostrovský 1/2 láník v Moutnicích, manž.dcera zemř. Franz Lízal familiant v Nesvačilce a Petronila roz. Anton Žák. Oba katolíci."
To znamená, že se narodila na č.20 a patří tak do naší široké rodiny stejně jako Martin.

VL

Až po zveřejnění článku jsem objevil o jediný den starší matriční záznam svatby ženich 24 roků a nevěsta měla 42. Zde ten důvod zisku majetku nebude, jelikož nevěsta byla sloužící na č.20 v Nesvačilce.

Hrob v Krakovci na Ukrajině

Stále pátrám po místě úmrtí Rudolfa Husáka z Nesvačilky.
Z Vojenského historického archívu jsem obdržel (za 140 Kč) několik dokumentů z jeho vojenské anabáze.
Je zdokladováno, že rukoval až 3. září 1914 ke 24. pěšímu domobraneckému pluku. Ten byl vyslán do bojů v Haliči. Cesta vlakem ta netrvala ani dva dny. Brno, Ostrava, Krakov a Přemyšl.
 Rusové tam rozprášili pravidelné CK útvary a tak nasazení domobrany skončilo tragédií. Jeho útvar byl zdecimován a on byl "převelen" k 35. pěšímu pluku z Plzně. Neví se kdy, pouze je napsáno "transfer k 3/35 komp.. Až uslyšíte slavný pochod "Pětatřicátníci, chlapci jako květ", tak je to i o Rudolfovi.
V říjnu 1914 slavný plzeňský pluk bojoval na dnešních hranicích Polska a Ukrajiny. Dnes obec Krakovets leží na Ukrajině těsně u Polských hranic. Je možné, že zahynul v bojích severovýchodně od obce.




Velení CK armády bylo na velice špatné úrovni o čemž svědčí fakt že do konce roku 1914 přišlo velení o 48% důstojníků a v Haliči během září a října téhož roku bylo zajato na 400 000 vojáků rakouské armády. Náš pradědeček to "štěstí" neměl. Zůstal po něm tento zápis.

Stal se nesmyslnou obětí stařičkého císaře , jenž obklopen neschopnými hlupáky, byl schopen poslat na smrt miliony.

 Ještě dlouho po válce , se živila rodina nadějí, že snad někde přežil, že se vrátí, nebo snad zůstal tam s nějakou cizí ženou, beze snahy se vrátit ke své Nesvačilské rodině. Byly to sny ze zoufalství a ono při poznání dějin toho území je snad lépe že to skončilo tak jak to skončilo.

Do rodokmenu napíši k místu jeho úmrtí Krakovec na Ukrajině.

Za tyto doklady jsem státu zaplatil 140 Kč. Rudolf za svůj život nedostal od státu ani nápis na hrob.

VL

V roce 2018 opravuji. Zjistil jsem že Rudolf Husák zemřel u Mačkowa, severně od Krakova v Polsku.
Zajímavé je , že je to zapsáno ve vojenských dokumentech, ale armáda jej vede jako nezvěstného.

Starší foto

Pár starších fotek.

U Urbanů na gruntu

 Toto je popis dění na gruntu kam se za 70 roků provdala Anna Lízalová z čísla 10 v Nesvačilce. Ona se vlastně narodila v sousedním domě č.11 kam se její rodiče přestěhovali z desítky. Byla to teta mého dědečka Jana Lízala, legionáře z Italské fronty 1. světové války
Ukázka je z knihy Rostislava Vermouzka - Těšany, vydané v roce 1975 Muzejním spolkem Brno.

VL

Dvaašedesátiletý táta v roce 1782

Tvorba rodokmenu je nekonečná práce s čísly.  Některá fakta jsou tak zajímavá, že uvíznou v paměti.
Téměř nikdo neví, že předky máme záhadného člověka se jménem Mathias Truhlář. Nebyl úplně prvním osadníkem ale koupil dům v roce 1744 spolu s manželkou Voršilou. Nedaří se mi dokázat odkud. Asi byli novomanželé protože jim umírali v Nesvačilce pouze zde narozené děti. Malou nápovědou odkud přišli se jeví odkud jsou kmotrové jejich prvního dítěte. Jsou to Šitbořice, ale chybí tam jejich příjmení a podobnou manželskou kombinaci jmen jsem tam nenašel.
Stejnou záhadou je i odkud si přivedl poslední, pátou manželku.
Ty předchozí, po Voršile byly vdovy a svatba se konala dle zvyklostí u ženicha. Chronologicky druhou ženou byla Anna Šteflová z Nesvačilky. Vzal si ji ve čtyřiceti a jí bylo teprve dvacet a nebyla vdovou. Do roka mu zemřela.
Další Truhlářová byla až z Bošovic a byla ještě mladší, rozdíl činil 27 roků , ale to nejsme u konce s výčtem. Po deseti letech se bere Teresii z Těšan a ta je o pouhých 10 roků mladší. Jeho manželské lože je tuze nebezpečné a tak i ona v roce 1774 umírá.
Čtyřiapadesátiletý dědek si přivede nevěstu šest náctiletou Eleonoru. Odkud zase nemohu zjistit (prozatím). Je mezi nimi věkový rozdíl 38 roků.  Kam se na ně "hrabe" Vávra s Maryšou. Dle matriky se jim narodí tři děti. Jednou z nich je i moje xtá prababička Catherine Lízalová.
Pateticky by se dalo napsat, že zemřel žalem nad úmrtím svého posledního narozeného dítěte. Oba zemřeli téměř současně. To bylo "pašákovi" 62 roků. Tak vypovídají matriky.
Těžko by se dal vytvořit pravdivý seznam jeho dětí, jelikož páni matrikáři byli tuze nepořádní a tu nenajdete narození a tam zase úmrtí či svatbu
Tak že Mathias Truhlář dal Nesvačilce první Lízalovu našeho rodu a Eleonora na nic nečekala. Za tři měsíce byla svatba a založili tak rod Sedláčků v Nesvačilce.
Docela mne zajímá odkud se zde vzal takový zajímavý předek.

VL

Časem jsem nalezl zápis, že Eleonora, rozená Klanicová byla z Hostěrádek  (Malých).

Dvacet dva roků rozdíl

Před 178 roky byl 2. únor čtvrtek a Moutnický farář Franz Früh oddal Hieronimuse Vahalu a slečnu Caroline Ryšánkovou oba z Těšan. Do matriky se zapíše ženichovi česká mutace jména a to Jarolím i když při narození je uváděn v latině.
Vracím se k této svatbě z několika důvodů. Jedním z nich je velký věkový rozdíl novomanželů. V matrikách nic neobvyklého, ale nevidí se každý den aby ženichovi bylo 40 a nevěstě 18. Zápis v matrice je matoucí, jelikož uvádí věk ženicha pouhých 36 roků, ale on se narodil roku 1797.  To v známém příběhu Maryše je to 15 roků. Ten její příběh se odehrál o půlstoletí později o tři domy vedle, ale pojí je až neskutečné podobnosti. Nevím zda je Mrštík také znal.
Jarolím byl vdovec a také měl za první ženu Annu Lízalovu, také z Nesvačilky č.10. Ona byla ve vztahu k Anně z Maryše sestrou jejího dědečka. V našem příběhu "úlohu" splnila a ona a ani jejích 5 děti více zde nezasáhnou. Uvádím ji jako zajímavost.
Mladou nevěstu měl ženich dlouho na očích, jelikož vyrůstala v domě oproti jeho. Dodnes je dům Vystavělových a Sedláčků naproti sobě. Můžeme se pouze domýšlet proč k tomuto svazku došlo, ale budou to asi ryze praktické důvody tehdejšího života na vesnici. Číslo 17 bylo totiž celolán a to bylo dosti velké hospodářství. Žilo a pracovalo tam několik rodin, pro které se mladičká Caroline stala "panímámou". Větší už byl pouze statek na zámku. Z tohoto svazku vzešlo kvarteto dětí jenž se dožilo dospělosti. Poslední dítě se Jarolímovi narodilo v padesáti letech jeho života. V 52 letech on umírá. Trochu s podivem konstatuji že Caroline se znovu provdává až v roce 1855. Dosti pozdě. To Jarolím byl jiný "pašák". Anna mu zemřela 30.listopadu a on se ženil již 2. února. V Maryši se Felix žení za 5 měsíců. Asi ti chlapi potřebují hospodyni více než ženská hospodáře.
Život dále pokračoval aby dospěl až k tomuto muži co to zde sepisuje.
Ten Hieronimus či Jarolím byl totiž dědečkem mého pradědečka Jarolíma Vahalu, tatínka mé babičky Františky Sedláčkové.
VL