Karel Poláček

Tento pán, co se přiženil ze Žarošic, celý život řídil autobus na lince z Nesvačilky do Brna. VL

Kosmák a Nesvačilka

Jen tak pro usmání. Letos v dubnu to bylo 150. let, co páter Kosmák nastoupil do Moutnic. Kosmák v dobré víře chtěl vše překládat do krásného českého jazyka a tak se tomu stalo i u používání německého názvu naší obce, Neudorf. Narazil ale u obyvatel Nesvačilky kteří, již tenkráte, byli hrdi na název své obce.

Jan Holeček

Bojovník wermachtu z Rozárie.

Tvorba rodokmenu Vás často přivede k velice zajímavým lidským osudům. V Rozaříně (dnes část Moutnic) na čísle 2 se 20.4.1870 narodil Jan Sýkora. Byl to rod ovčáků,jenž spoluzakládal Nesvačilku. V té době již však hospodařili na půdě jako ostatní obyvatelé.

Nemám zpracovanou životní cestu tohoto muže, ale narazil jsem na něj v Hornorakouském Allhamingu. Tam dodnes žije řada jeho potomků. Jeho druhou manželkou byla krajanka Maria Anna Pytolova z Nového Hrozenkova. Vzali se v roce 1919 v rakouském Linci. Jejich synové museli bojovat za války v německém wermachtu. Alois to nepřežil, Franz se vrátil. I takové jsou osudy obyvatel Rozařína.

VL

Leopold Lízal

Obraz v moutnickém kostele.

Dostal jsem odkaz na článek bohoslovce Emanuela Janků o moutnickém kostele v časopise "Method", vydávaném v létech 1875-1904. Zaujala mne informace o obrazu Sedmibolestné P. Marie na levém zádním bočním oltáři. Dle článku je jeho dárcem Jan Lízal z Nesvačilky.

Pravděpodobným dárcem je Joannes Lízal rolník z Nesvačilky č.10. Prapředek obou dnes žijících větví rodu Lízal ve vsi. narodil se roku 1798 a zemřel rok po otevření přístavby kostela, roku 1868. manželkou mu byla Anna Čermákova z Moutnic oproti kostelu, z č.1. Po poslední úpravě interiéru kostela byl obraz zavěšen nad východ z kostela pod kostelní věží. Nyní chápu proč u mé babičky Lízalové visela v ložnici reprodukce tohoto obrazu. Vzhledem k bezpečnosti nelze na internetu najít obrazy z kostela a autora neznám. VL

Husák z Nesvačilky v Buchewaldu.

Po delším čase přidávám docela zajímavý doklad. Snad jediným z Nesvačilky kdo okusil dobrotu nacistických koncentračních táborů II. světové války, byl Josef Husák z čísla 19. Bratr mého pradědečka Rudofa Husáka a otec 4 dětí pravděpodobně nebyl zcela duševně zdráv. Před válkou byl zbaven svéprávnosti a nemohl volit Opustil rosinu a neznámo jak skončil v Buchenwaldu. Zemřel těsně před koncem války při přesunech vězňů.

Adresa kde lze hledat : https://collections.arolsen-archives.org/en/search/people/6131516?p=1&s_lastName=asc

Partnerské JZD Jiřín

Letos to bude 50 roků co jsem poprvé řídil sklízecí kombajn na žňové brigádě. Byla to slavná Ruská SK 4. Po žních u nás se jelo oplácet pomoc do Jiřína u Jihlavy. Po hlavní silnici i s nasazenou lištou. Pouze výložník zrna se odmontoval. Cesta trvala celý den. Kolegou mi byl Laďa Husák st.. První taková výpomoc se konala v roce 1969. Oplácet pomoc jezdil Laďa Husák a s ním první dva roky jel Jirka Lízal, druhý já a další dva roky Mirek Lízal. Sloučením JZD Nesvačilka, v roce 1974, pomoc Jiřínu skončila. Narazil jsem na zajímavé souvislosti. Paní Kameníková pochází z Radostína nad Oslavou kde má své kořeny rod Juráků. Jeho geny má velká část esvačilských Husáků a Hrouzků. JZD v Jiříně totálně zkolabovalo a nyní na polích pase skot pár soukromníků, ale většinu polí obdělává společnost jenž patří stejné osobě jenž hospodaří i u nás - Slaviši Zaričovi. Dnes jsme si udělali se ženou výlet do toho Jiřína. Jediným pamětníkem tam zůstal Jirka Kamaník, co k nám jezdíval lisovat slámu. Krásně jsme si zavzpomínali na časy kdy nás nic nebolelo.