Návrhy nové kaple

Realizaci stávající kaple předcházelo několik návrhů. Zde jsou dva. První je amaterský pokus Jaroslava Klanice jenž reaguje na nápad Josefa a Jana st. Husáka ke stávající zvonici (kapličce) před domem č.7 přistavit prostor s oltářem a několika lavicemi. Další nápad umístnil kapli vedle požární zbrojnice, směrem k chodníku na Louka. Tam se počítalo i s využitím nepoužívané požárnické věže na navěž kaple. (Dnes je tam pomník obětem válek.)

Druhý návrh je již profesionální a umístňuje stavbu před obecní úřad. Z nákresu je jasné že by to nebyla nejšťastnější volba, nedostatek prostoru je tam evidentní. Z tohoto prostoru se uvažování přeneslo do prostoru pod dnešní kaplí až se dospělo k nynější poloze. Díky tehdejšímu starostovi Milanu Vrbovi máme kapli zdaleka viditelnou s krásnou parkovou úpravou jenž by jinde nebyla možná.

Jeden z nápadů navrhoval přestavět na kapli stávající požární zbrojnici a tu postavit novou v lokalitě "Pod kopci". Pan Klanica starší mi sdělil zajímavou informaci z časů kdy byla zalořena ona vkladní knížka s penězi na stavbu kaple. Hovoří o tom, že pan František Husák 1886-1955 z čísla 7 zakoupil pozemek u silnice na Moutnice v trati "Ostrovy", jenž hodlal věnovat na stavbu kaple. Je to nyní oplocený pozemek oproti kamenému kříži. Na dohled stávajícímu umístnění . Takže důkaz že svět se točí v kruhu a myšlenka kaple za vsí není zcela nová.

Paní fotografka z Újezda

První pohřeb v naší kapli. Pohřební služba ještě nemá název kaple "zažitý", proto asi ta chyba. VL

Nesvačilský příkop 2024

Nesvačilský příkop Struktura nazývaná nesvačilský příkop představuje hluboké údolí, které se období druhohor táhlo se od Brna k Hodonínu. Bylo vyhloubeno vodním tokem a jeho stěny byly příkré, dosahovaly výšky až 1500 m. Horniny prvohor (devon a karbon) a sedimentární výplň vzniklá v druhohorách (jura) byla ve středu příkopu částečně nebo úplně vyerodována. V třetihorách po zvýšení hladiny moře a vrásnění alpako–karpatské soustavy byl příkop zaplaven mořem a byl postupně vyplněn staršími sedimenty třetihor (paleocén – eocén) a sedimenty zarovnaly všechny nerovnosti tehdejšího terénu. Hlubokomořské sedimenty byly spojené s podmořskými kanály a vějíři turbiditních (kalových) proudů. Ve středních třetihorách (štýrská fáze alpinského orogenu) bylo území překryto přesunutými karaptskými příkrovy – cca 1000 až 1500 m mocnou ždánickým příkrovem.

https://muzeumropy.cz/prameny-solanky-a-sirovodikove-vody/ Omlouvám se všem, za tvrzení o hloubce až 11 000 metrů (samotnému se mi to zdálo obrovské číslo). VL

Nesvačilský příkop 2009

Zde je odkaz na původní příspěvek. https://lont.estranky.cz/clanky/historie/nesvacilsky-prikop.html https://lont.estranky.cz/clanky/historie/nesvacilsky-prikop.html

Legenda o kapli se tvoří.

Pomalu se dokončuje jedinečná kaple v obci s jedinečným názvem. Po malé zvoničce z 19. století je to první duchovní stavba v obci. Je v ní skryto i několik paradoxů a i jedna hádanka. Hned několik paradoxů je skryto již při přípravě stavby. Kaple se staví v obci kde víra není pro obyvatele na popředí zájmu. Kaple se staví z kamene který zde byl zde vždy nedostatkovým zbožím a dovážel se sem až z Újezda u Brna. Kaple se staví ze dřeva které zde také nerostlo, prože jsme stepní oblast. Trámy uvnitř stavby jsou od Žďáru nad Sázavou. Překližka z Ukrajiny. A ta hádanka? To je spíše žert stavitele celé kaple mistra dláta a sekery Davida Šebestu jenž do stavby zaťal svoji tesřskou sekeru. Nechce prozradit kam ji ukryl. Já doufám že se nikdy nenajde a bude tak legendou o šikovném staviteli.

Lízal Vít st.

Kostelník

Člověka leckdy fakta překvapí. Mne před pár roky překvapil nález jmenovacího dekretu kostelníka v Moutnickém kostele. Na listině je uveden Jan Lízal rolník z Nesvačilky číslo 10, můj dědeček. Dodnes jsem z toho faktu překvapen. Nikdo z rodičů mi to nesdělil. Když si dám do souvislostí dar obrazu do kostela, kostelnictví, tak k tomu zapadá i moje pomoc při stavbě kaple. Ten můj nápad nebyl jen tak můj, prostě to máme v genech. Žádná velká gesta, ale opravdová pomoc. VL