Krásná fotka úplně obyčejné dvoulitrové bandasky na mléko mi
připomenula, jak jsme chodili každý večer pro mléko do družstevní mlékárny.
Mléko bylo k dostání i v obchodě Jednota, ale to
bylo drahé. Litrovka stála celou korunu. To mléko odebírané z družstva bylo
lacinější, protože šlo o naturální odběr vlastních výrobků. Měsíčně se to odečítalo z výplaty.
Mimo neděli se každý večer 19 hodin vydávalo mléko v mlékárně,
jenž nyní patří Martinu Bartákovi. Paní co mléko vydávala, vždy pečlivě
zapisovala kdo a kolik odebírá. Právě taková konvička byla nejpoužívanější.
Většinou pro mléko chodily děti. V zimě to nebyl žádný med procházet
setmělou Poustkou. Já zase musel přes zahradu. Při tmavé deštivé noci to byl
také zážitek.
Jako vědeckotechnický pokrok bylo bráno zrušení tohoto výdeje mléka a přechod na nákup v obchodě. To bylo asi v polovině 60. let.(samozřejmě minulého století)
Domů jsme ale přinesli opravdové mléko, ne ten dnešní
průmyslový odpad. Dnes kdybych pozřel onen nápoj tak strávím zbytek týdne na WC.
Ta síla by s mojímy vnitřnostmi asi pěkně zacvičila.
Svět je dnes někde jinde a je lepší, i když senilita je
krásná, ale nepravdivá.
VL
Žádné komentáře:
Okomentovat