Lízal z Vlachova Březí

Je jisté, že velkou roli v našem pátrání po předcích má i náhoda a náhoda přeje připraveným.
Již jsem se zmiňoval,že své pátrání po Hrdličkovi směřuji na Vlachovo Březí. Je to dosti vzdálené městečko na úpatí Šumavy, u Prachatic. Vzdálené na dnešní dobu a ještě více na dobu ve které pátrám.V 17. století ta cesta k nám musela trvat týdny a přesto se na ni lidé vydávali.
Zatím potvrzení takové cesty nemám.
Do roku 1656 vlastnil město rod Žákavců ze Žákavy. Právě na konci jejich působení mohlo ve zmatcích po třicetileté válce dojít k přesunu Zachariase na Moravu. Většina obcí v našem okolí byla vylidněna a byla doplňována z méně úrodných krajů. Třeba Měnín z Vlachova Březí. Že je to blbost?
 Nemusí. Já mám důkaz, i když opačný.

Zde je listina z roku 1475 na níž je zapsán Václav z Měnína (horní řádek) úředník z Vlachova Březí.

Je to pouhá náhoda, že najdete na druhé straně nejstarší matriky Vlachova Březí narození dcery Mariny jejich občanu Divišovi Lízalovi? Je to sice až téměř 200 roků po onom úředníkovi z Měnína, ale je to spojitost.

Bohužel matrika začíná být psána pozdě aby zachytila narození Zachariase Lízala. Mohl by být bratrem toho Diviše. Jen, pouhý odhad.

Z osmi dětí Diviše a Catheriny asi dožil dospělosti pouze Lukáš. Zde je jeho svatba:

Jejich potomci žili zde i v roce 1750 o čemž svědčí tento zápis svatbě Mathiase syna Jana Lízala.

Na toto jsem zcela náhodou narazil v pátrání po Isidorovi Hrdličkovi a bylo to impulsem pátrání zda ten Zacharias se nenarodil zde.

Matrika nedokazuje moje domněnky, ale šance že Zacharias pochází z Vlachova Březí existuje, stejně jako, že pochází z Pouzdřan.

VL

Úspěchy a prohry v pátrání

V počátcích pátrání po předcích jsem měl představu že za někých pár měsíců "nebudu mít co dělat", že budu vědět odkud jsme sem přišli a nebude další pátrání.   Netušil jsem totiž jak poutavé jsou ony staré záznamy psané písmem, jenž mi nyní již nečiní tako problémy jak v začátcích pátrání.
Je to "přitažené za vlasy", ale trochu mi to připadá jako ve vědeckém pátrání, kde vědci tvrdí že toho ví čím dál méně. Práce na rodokmenu je vlastně nekončící.
Vytyčuji si úkoly v pátrání. Vlastní rodokmen je vypracován. Odhalen příchod Husáků. Opsána matrika Nesvačilky do roku 1860. Moutnická taktéž. Na Těšanské pracuji a jsem v 19. století.  Při hledání je snadnější listovat v sešitu než zdlouhavě na netu. Píši si tam také poznámky.
Nyní se vracím k dalšímu trvalému ůkolu - zdokladovat odkud přišli Hrdličci.
V okolních obcích se toto příjmení objevovalo v době založení Nesvačilky. Dokonce zde žili a zase odešli.Dnešní Nesvačilští Hrdličci s nimi nemají společného předka (prozatím). Tím je Isidor Hrdlička jenž se objevil na dvoře Jalovisko po roce 1780. Údajně měl přijít z okolí Písku. Papír na to není. Je to možné protože po velkých zimách na počátků roků 1771 1774 vládnul v Čechách a na Vysočině hladomor. Je možné že Isidorovi pomřela rodina a on se vydal do úrodnějších oblastí. V oněch čas sem přišlo mnoho nových osadníků. Často to byli lidé bez znalosri hospodaření na půdě a tak pro ně bylo nejjednoduší začít jako nádeník na statku.
Jalovisko byl dvůr patřící k Židlochovickému panství. To patřilo rodu Ditrichštejnů. Napadlo mne hledat na jeho panství v okolí Písku. Nejblíže je však až Vlachovo Březí a tam jsem nenašel jediného Hrdličku. Zato v Písku a okolí je Hrdlíčků v každé matrice  mnoho. Bohužel žádný Isidor.

Toto je zápis z matriky svateb ve Vlachově Březí, uznáte že zde se hledá docela těžce. 

Je to i o náhodě, ale ta mne zatím míjí. Onen Hrdlička se stává bájnou postavou, ke které se po několikáté vracím. Třeba jej vůbec nenajdu jako Josefa Lízala a jeho ženu Teresii, ze začátku svého rodokmenu.

Myšlenka na stěhování obyvatel na panstvích mne dovedla k poznání, že jsme možná z Pouzdřan. Narazil jsem na informaci že těsně po třicetileté válce dostali Pouzdřany i s se Židlochovicemi slavní Ditrichštejnové. Povzbuzen jsem přišel tak i na to Vlachovo Březí. Zatím je to prakticky "k ničemu". Tam není Hrdlička a v Pouzdřanech jsem nenašel narození Zachariase - ZATÍM!

V tom je ono kouzlo pátrání.

Někoho překvapí že má předky z Hostěnic, Sivic či Blažovic, ale na vině je právě ono vlastnictví zmíněných obcí klášterem svaté Anny v Brně, Ten klášter vlastnil totiž i Moutnice.

Tak jsem trochu "orazil" a jdu hledat toho Isidora.