Gruntovní kniha

Až v americkém Utahu jsem objevil stránky s gruntovní knihou obce Nesvačilka. Jde o "Josefínský katastr"

Zde je internetový odkaz na ony americké stránky:
https://familysearch.org/ark:/61903/3:1:3QS7-99CF-PZM4?mode=g&wc=QDLL-MNQ%3A210567101%2C209017002%2C210567102&cc=1918632

Najdete tam spoustu údajů, ale ne všechny České matriky. To Slováci mají matriky všechny umístněné právě na těchto stránkách

Na snímku je stránka kde jsou sepsáni noví nájemníci domů v Nesvačilce z roku 1793.

Docela mne potěšilo že jediný kdo se z nich uměl podepsat byl můj praděda Franc Lízal. Velice agilní syn prvního Lízala v obci. Předpokládám že ty dva domy mu tam "dohodil" jeho otec co by purkmistr aby měl obsazené všechny domy v obci.
Na č.27 žil v oné době Jacob Oprchal s manželkou Eleonorou ale dům nevlastnili. V roce 1797 koupil hospodářství Leopold Gloc jehož potomci tam žili až do 20. století.

VL

Nejstarší zápis

 Václav Kolařík mi zaslal tuto zprávu:

Přepis nejstaršího zápisu v Gruntovní knize dědiny Nesvačilky založené v roce 1717 (později přepsáno na 1715, viz příloha). Bohužel u tohoto zápisu nelze zatím určit, kterého z dnešních nesvačilských domů se týká. Nevěděl to ale asi už ani sestavovatel gruntovnice na začátku 18. století, protože zápis do knihy zařadil neorganicky před všechny ostatní, které již  lokalizovat lze.

 

Anno 1717

Léta Paně 1717 dne 29. září za rychtáře Vítka Oplatníka, purkmistra Jiříka Stehlíka a spoluradních stal se kup mezi Josefem Králíkem z jedný strany a Matějem Čermákem z druhej a to na ten a takový způsob totiž:

Koupil Matěj Čermák od Josefa Kralíka v dědině Nesvačilce živnost za 20 zl. rýnských hotových peněz však s takovu výjimku, aby jmenovaný Josef Králík při tejš živnosti seno, slámu a cokoliv se jinýho vynachází zanechal, naprotiv tomu Matěj Čermák sám pátý do zdejší J(eho) Knížecí Eminenci biskupskej olomouckej poddanosti se zavazuje a krom teho majíce on ještě 2 syny, jednoho ženatého a druhého svobodného, oba dva Expresse sobě tenž Matěj Čermák s této zdejší poddanosti zasvobodne vymínil. Stalo se v dědině Nesvačilce dne a léta ut Supra (jak bylo výše uvedeno).
Nadepsaný kup se od ouřadu hejtmanského panství Chrlického ve všech punktech na ten způsob ratificíruje, aby Matěj Čermák se svými dětmi budůcně do zdejší J(eho) K(nížecí) E(minenci) biskupskej olomouckej poddanosti naležel a v ní věrně a stálý zůstal
Jenž se stalo na Chrlicích dne 29. září 1720                       
                                                                                                          Andreas Popp vlastní rukou

Původní znak Nesvačilky

Jsem nadšen z výsledků pátrání o začátcích Nesvačilky od Václava Kolaříka z Brna. Jde o syna Václava Kolaříka z čísla 44, jenž se oženil do Brna.
Nedávno se Václavovi podařil "parádní kousek" a objevil původní-zakládající znak naší obce.
Zde je jeho email:

Mám pro Vás na stránky Lontu jednu nesvačilskou prvotinu. Jedná se o otisk nejstarší obecní pečeti z roku 1716, která je přilepena na papírové listině vydané v Olomouci 15. 7. 1722. Řeší se v ní vymezení a popis hranic mezi obcí Žatčany a Nesvačilka na panství Chrlice a obcí Těšany, náležející ke klášteru dominikánů u sv. Michala v Brně. Listinu pečetí konvent dominikánského kláštera, obec Těšany, chrlický hejtman Ondřej Popp, důchodní František Antonín Bayer, obec Žatčany, obec Nesvačilka a olomoucký biskup kardinál Schrattenbach. Nesvačilku zastupoval rychtář Jiřík Gysl, purkmistr Pavel Dušek a Michael Ondrášek s Martinem Sedláčkem.  

Nesvačilská pečeť nese opis: *PECET-D-EDINA-NE-SWAC(I)LKA-1716. Jako znak obce je v horním poli zobrazen pták vylétající z vegetace, v dolní poli pak radlice pluhu. Jedná se o tzv. slepou pečeť, kdy není pečetěno pomocí vosku, ale razidlo je otištěno na zvláštním kusu papíru, který je přilepen na listinu. Máme tedy před sebou nejen přímý doklad existence obecního pečetidla těsně po založení obce na konci roku 1715, ale především původní znak Nesvačilky, který se od toho dnešního podstatně liší.

Zdraví

Václav K.

Nahlédnul jsem do pubikace TĚŠANY od Rostislava Vermouzka a zjistil jsem že v inkriminované době obec Těšany na jednání asi zastupoval rychtář Johan Vrána a purkmistr Mathias Vahala.  Mathias je mým pradědečkem (xtým) z matčiné strany..
Zde musím provést opravu textu. Ta předešlá informace se váže k roku 1716, ale ona listina byla pečetěna a podepsaná až v roce 1722 kdy obec Těšany zastupoval purkmistr Ondřej Prokeš, rychtář Jan Vrána a konšelé Pavel Volek a Barton Blažek.

Velice se mi líbí provedení starého znaku obce a dal bych mu přednost před dnešním provedením s lilijí.
Co vy na to?

VL