sobota 26. listopadu 2016

Eleonora Klanicová

Jen málo stačí k radosti.
J e to pravda pravdoucí a není k tomu třeba objevit zlatou žílu. Stačí k tomu i tento zápis v matrice
31.5.1774
http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/2022/?strana=130


Jde o matriku ze Šaratic jenž často prohlížím, možná jsem ten text i zahlédl, ale nikdy mne nezaujal, až včera. Oči se zabodly do vložené poznámky, kterou jsem si vyložil jako Eleonora. jde o jméno jenž mne trápí od počátku mé genealogické činnosti.Po prostudováni zápisu jsem si "nevěděl rady". Ten zápis nedával smysl.
Martin Truhlář to asi nebude, ten pase své ovečky bůhvíkde a není o něm ponětí a těžko by měl za svědka Sýkoru z Nesvačilky. Teresie je manželkou žijícího Sigimunda Klanice a dcera Teresie jim zemřela. Tak že je platná asi ta oprava Teresie na Eleonoru.
Pisatel matriky zde spletl co mohl. Mathiasovi Truhlářovi dal jméno jeho syna a opačně to udělal u nevěsty, dal jí matčino jméno. Datum svatby přesně odpovídá předpokladu poslední 5. svatby důležité osoby v Nesvačilce - Mathiase Truhláře. S těmi chybami se to potom může hledat léta, než se na chybu přijde. Samozřejmě se dá diskutovat o pravdivosti mého úsudku, ale "stojím si za svým".
Další "pomník" v mém rodokmenu zmizel.
Tak, že víme kdo je Eleonora a odkud přišla. Nic nového, z Hostěrádek přišlo do Nesvačilky mnoho osob. 
Byla o 31 roků mladší než manžel, tak že kam se na ni "hrabe" Maryša. Porodila mu 4 děti a pro Lízaly je nejdůležitější , ta první, Catherine. Po narození jediného syna, proti pravidlům zemřel otec,ve věku 62 roků.
Za dva měsíce se Eleonora vdává za Sedláčka ze Žatčan a zakládá rod Sedláčků v obci. Její geny má většina rodáků z Nesvačilky. Za ní se do obce přiženil i Bratr Laurentius (Vavřinec) a tak zde dodnes máme Klanice

VL

pondělí 24. října 2016

Výsadba jabloní

Nedělní odpoledne 23.10 2016 se vysazoval sad za kapličkou. Ve větrném počasí se nejprve vysvětila Křížová cesta a po té se přistoupilo k výsadbě jabloní odrůdy Jeptiška. Jde o odrůdu ze 16. století z Německa. Pěstovala se i v naší oblasti.
V 16 hodin nám zahráli bratři Švestkové uvnitř budoucí kaple.
V 18 hodin proběhla modlidba Tézé za účasti otce Šillara.

Košík jablek odrůdy Jeptiška













středa 19. října 2016

Karel Král


Utichlo "ságo" našeho kamaráda






                             Poslední Král v Nesvačilce!

VL

úterý 11. října 2016

Benedikt odhalen.

Věřil jsem že odhalím tajemství Benedicta Kulhánka.
Přímé hledání nikam nevedlo a již mne unavovalo. Pustil jsem to "k ledu". Snad na to narazím při jiném hledání.
Nakonec nebyl zase tak daleko. Nahlédnul jsem i do matriky kde jsem jej i (nakonec) našel, ale tenkráte jsem na Benedikta nenarazil. Kulhánek se mi zjevil v Borkovanech při pátrání po předcích Felixe Turka z dramatu Maryša. V podstatě jsem našel Benediktova bratrance, ale dovedl mne na správnou cestu.
Ta že, Hrouzci a Poláčci, původ máte v Borkovanech u Ambrože Kulhánka a Marie Podbřecké.
VL

úterý 27. září 2016

Bizovice odhaleny

Tvorba rodokmenu je "nekonečný příběh", na každém je co zlepšovat.
Já měl do včerejška takový malý "pomníček" u jednoho pradědečka. Jeden z nemnoha dokladů o jeho existenci je zápis v indexu Újezdské matriky sňatků, kde se uvádí že přišel z Bizovic


Tento zápis byl vyhotoven dle tohoto originálního zápisu 



Dá se souhlasit, že je tam napsáno z Bizovic, ale tuto obec na mapách nenajdete. Geografie je moje hobby a tak jsem neustále pátral kde leží Bizovice.
První na snadě je zámněna s Vizovicemi, ale stačí prozkoumat matriku a zjistíte, že ve Vizovicích, v daných létech, žádný Chmelař nežil. Zkoušel jsem různé vyhledávače zda nejde třeba o pouhou část větší obce, ale Bizovice odolávaly.
Přestal jsem časem ztrácet čas a síly marným hledáním tohoto názvu. Věřil jsem však , že záhadu objasním. 
Po roce a půl jsem se pustil do pátrání odkud přišli Kulhánci do Bošovic. Předpokládám, že přesun obyvatelstva byl častější mezi obcemi stejného panství. Bošovice patřili Liechenštejnům a ti měli rosáhlá panství a mezi ně patřili i Ždánice a Bučovice.
Na této adrese jsem našel soupis obcí obou panství
http://www.jubilejnikameny.euweb.cz/bucovicezdanice/bucovicezdanice_o.html
Zaměřil jsem se na statky, kde jsem předpokládal větší fluktuaci obyvatel. Vybral jsem si statek Milonice a štěstí mi přálo, ikdyž jinak než jsem očekával.
Proč právě Milonice? Protože leží poblíže toku Cézavy jenž teče naším směrem a připadá mi pravděpodobnější putovat "za lepším" po proudu než proti.
 O Kulhánkovi ani zmínka nebyla nalezena. Mezi u nás používanými příjmeními jako Veselý, Kolařík, Vacula, Horáček, Janoušek, Hrdlička, Horák, Hlušek se mi ojevily Bizovice.

Tady však jasněji bylo znát, že jde o Bučovice což mi potvrdila i paní Klemšová na "nástěnce". Štěstí mělo pokračování a o pár stránek dále jsem narazil i na samotného Jakuba Chmelaře, ba bych řekl, že jich bylo najednou až příliš.
http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1633/?strana=50

Jako kmotr se zde objeví ještě několikráte, ale nikde narození jeho či jeho dětí. Je to důkaz, že existoval v okolí Bučovic, ale nic jako pádný důkaz. Ona totiž matrika Bučovic (kam patří i Letošov) začíná rokem 1720 a opravdové zápisy dokonce až rokem 1735, takže nemohla zachytit Jakobovo narození. On žil se svojí ženou Catherine v Letošově, jak dokazuje zápis z roku 1713
http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1633/?strana=45
 Uznávám, že jde o údaje "na vodě". Jejich pravděpodobnost je veliká. Jeden z těchto Chmelařů je otcem onoho Jakuba Chmelaře co se v dospělosti vydal "po vodě" Cézavy a našel si v Hostěrádkách, roku 1742, nevěstu Annu Sumperovou.
Právě jim se narodila dcera Marie Anna jenž se stala ženou prvního Lízala v Nesvačilce.
To by mohl být konec, ale není.
Při kontrole v matrice umrtí Bučovic jsem narazil i na ony Kulhánky:http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1241/?strana=10


Zemřelá Marina by mohla být matkou Benedikta Kulhánka jenž se přišel oženit do Bošovic a jejho potomci se dnes v Nesvačilce jmenují Poláček či Hrouzek.



VL


pondělí 15. srpna 2016

Lízal z Vlachova Březí

Je jisté, že velkou roli v našem pátrání po předcích má i náhoda a náhoda přeje připraveným.
Již jsem se zmiňoval,že své pátrání po Hrdličkovi směřuji na Vlachovo Březí. Je to dosti vzdálené městečko na úpatí Šumavy, u Prachatic. Vzdálené na dnešní dobu a ještě více na dobu ve které pátrám.V 17. století ta cesta k nám musela trvat týdny a přesto se na ni lidé vydávali.
Zatím potvrzení takové cesty nemám.
Do roku 1656 vlastnil město rod Žákavců ze Žákavy. Právě na konci jejich působení mohlo ve zmatcích po třicetileté válce dojít k přesunu Zachariase na Moravu. Většina obcí v našem okolí byla vylidněna a byla doplňována z méně úrodných krajů. Třeba Měnín z Vlachova Březí. Že je to blbost?
 Nemusí. Já mám důkaz, i když opačný.

Zde je listina z roku 1475 na níž je zapsán Václav z Měnína (horní řádek) úředník z Vlachova Březí.
Je to pouhá náhoda, že najdete na druhé straně nejstarší matriky Vlachova Březí narození dcery Mariny jejich občanu Divišovi Lízalovi? Je to sice až téměř 200 roků po onom úředníkovi z Měnína, ale je to spojitost.
Bohužel matrika začíná být psána pozdě aby zachytila narození Zachariase Lízala. Mohl by být bratrem toho Diviše. Jen, pouhý odhad.

Z osmi dětí Diviše a Catheriny asi dožil dospělosti pouze Lukáš. Zde je jeho svatba:

Jejich potomci žili zde i v roce 1750 o čemž svědčí tento zápis svatbě Mathiase syna Jana Lízala.



Na toto jsem zcela náhodou narazil v pátrání po Isidorovi Hrdličkovi a bylo to impulsem pátrání zda ten Zacharias se nenarodil zde.

Matrika nedokazuje moje domněnky, ale šance že Zacharias pochází z Vlachova Březí existuje, stejně jako, že pochází z Pouzdřan.

VL




úterý 9. srpna 2016

Úspěchy a prohry v pátrání

V počátcích pátrání po předcích jsem měl představu že za někých pár měsíců "nebudu mít co dělat", že budu vědět odkud jsme sem přišli a nebude další pátrání.   Netušil jsem totiž jak poutavé jsou ony staré záznamy psané písmem, jenž mi nyní již nečiní tako problémy jak v začátcích pátrání.
Je to "přitažené za vlasy", ale trochu mi to připadá jako ve vědeckém pátrání, kde vědci tvrdí že toho ví čím dál méně. Práce na rodokmenu je vlastně nekončící.
Vytyčuji si úkoly v pátrání. Vlastní rodokmen je vypracován. Odhalen příchod Husáků. Opsána matrika Nesvačilky do roku 1860. Moutnická taktéž. Na Těšanské pracuji a jsem v 19. století.  Při hledání je snadnější listovat v sešitu než zdlouhavě na netu. Píši si tam také poznámky.
Nyní se vracím k dalšímu trvalému ůkolu - zdokladovat odkud přišli Hrdličci.
V okolních obcích se toto příjmení objevovalo v době založení Nesvačilky. Dokonce zde žili a zase odešli.Dnešní Nesvačilští Hrdličci s nimi nemají společného předka (prozatím). Tím je Isidor Hrdlička jenž se objevil na dvoře Jalovisko po roce 1780. Údajně měl přijít z okolí Písku. Papír na to není. Je to možné protože po velkých zimách na počátků roků 1771 1774 vládnul v Čechách a na Vysočině hladomor. Je možné že Isidorovi pomřela rodina a on se vydal do úrodnějších oblastí. V oněch čas sem přišlo mnoho nových osadníků. Často to byli lidé bez znalosri hospodaření na půdě a tak pro ně bylo nejjednoduší začít jako nádeník na statku.
Jalovisko byl dvůr patřící k Židlochovickému panství. To patřilo rodu Ditrichštejnů. Napadlo mne hledat na jeho panství v okolí Písku. Nejblíže je však až Vlachovo Březí a tam jsem nenašel jediného Hrdličku. Zato v Písku a okolí je Hrdlíčků v každé matrice  mnoho. Bohužel žádný Isidor.
Toto je zápis z matriky svateb ve Vlachově Březí, uznáte že zde se hledá docela těžce. 
Je to i o náhodě, ale ta mne zatím míjí. Onen Hrdlička se stává bájnou postavou, ke které se po několikáté vracím. Třeba jej vůbec nenajdu jako Josefa Lízala a jeho ženu Teresii, ze začátku svého rodokmenu.
Myšlenka na stěhování obyvatel na panstvích mne dovedla k poznání, že jsme možná z Pouzdřan. Narazil jsem na informaci že těsně po třicetileté válce dostali Pouzdřany i s se Židlochovicemi slavní Ditrichštejnové. Povzbuzen jsem přišel tak i na to Vlachovo Březí. Zatím je to prakticky "k ničemu". Tam není Hrdlička a v Pouzdřanech jsem nenašel narození Zachariase - ZATÍM!
V tom je ono kouzlo pátrání.
Někoho překvapí že má předky z Hostěnic, Sivic či Blažovic, ale na vině je právě ono vlastnictví zmíněných obcí klášterem svaté Anny v Brně, Ten klášter vlastnil totiž i Moutnice.

Tak jsem trochu "orazil" a jdu hledat toho Isidora.