Lízal z Vlachova Březí

Je jisté, že velkou roli v našem pátrání po předcích má i náhoda a náhoda přeje připraveným.
Již jsem se zmiňoval,že své pátrání po Hrdličkovi směřuji na Vlachovo Březí. Je to dosti vzdálené městečko na úpatí Šumavy, u Prachatic. Vzdálené na dnešní dobu a ještě více na dobu ve které pátrám.V 17. století ta cesta k nám musela trvat týdny a přesto se na ni lidé vydávali.
Zatím potvrzení takové cesty nemám.
Do roku 1656 vlastnil město rod Žákavců ze Žákavy. Právě na konci jejich působení mohlo ve zmatcích po třicetileté válce dojít k přesunu Zachariase na Moravu. Většina obcí v našem okolí byla vylidněna a byla doplňována z méně úrodných krajů. Třeba Měnín z Vlachova Březí. Že je to blbost?
 Nemusí. Já mám důkaz, i když opačný.

Zde je listina z roku 1475 na níž je zapsán Václav z Měnína (horní řádek) úředník z Vlachova Březí.

Je to pouhá náhoda, že najdete na druhé straně nejstarší matriky Vlachova Březí narození dcery Mariny jejich občanu Divišovi Lízalovi? Je to sice až téměř 200 roků po onom úředníkovi z Měnína, ale je to spojitost.

Bohužel matrika začíná být psána pozdě aby zachytila narození Zachariase Lízala. Mohl by být bratrem toho Diviše. Jen, pouhý odhad.

Z osmi dětí Diviše a Catheriny asi dožil dospělosti pouze Lukáš. Zde je jeho svatba:

Jejich potomci žili zde i v roce 1750 o čemž svědčí tento zápis svatbě Mathiase syna Jana Lízala.

Na toto jsem zcela náhodou narazil v pátrání po Isidorovi Hrdličkovi a bylo to impulsem pátrání zda ten Zacharias se nenarodil zde.

Matrika nedokazuje moje domněnky, ale šance že Zacharias pochází z Vlachova Březí existuje, stejně jako, že pochází z Pouzdřan.

VL

Úspěchy a prohry v pátrání

V počátcích pátrání po předcích jsem měl představu že za někých pár měsíců "nebudu mít co dělat", že budu vědět odkud jsme sem přišli a nebude další pátrání.   Netušil jsem totiž jak poutavé jsou ony staré záznamy psané písmem, jenž mi nyní již nečiní tako problémy jak v začátcích pátrání.
Je to "přitažené za vlasy", ale trochu mi to připadá jako ve vědeckém pátrání, kde vědci tvrdí že toho ví čím dál méně. Práce na rodokmenu je vlastně nekončící.
Vytyčuji si úkoly v pátrání. Vlastní rodokmen je vypracován. Odhalen příchod Husáků. Opsána matrika Nesvačilky do roku 1860. Moutnická taktéž. Na Těšanské pracuji a jsem v 19. století.  Při hledání je snadnější listovat v sešitu než zdlouhavě na netu. Píši si tam také poznámky.
Nyní se vracím k dalšímu trvalému ůkolu - zdokladovat odkud přišli Hrdličci.
V okolních obcích se toto příjmení objevovalo v době založení Nesvačilky. Dokonce zde žili a zase odešli.Dnešní Nesvačilští Hrdličci s nimi nemají společného předka (prozatím). Tím je Isidor Hrdlička jenž se objevil na dvoře Jalovisko po roce 1780. Údajně měl přijít z okolí Písku. Papír na to není. Je to možné protože po velkých zimách na počátků roků 1771 1774 vládnul v Čechách a na Vysočině hladomor. Je možné že Isidorovi pomřela rodina a on se vydal do úrodnějších oblastí. V oněch čas sem přišlo mnoho nových osadníků. Často to byli lidé bez znalosri hospodaření na půdě a tak pro ně bylo nejjednoduší začít jako nádeník na statku.
Jalovisko byl dvůr patřící k Židlochovickému panství. To patřilo rodu Ditrichštejnů. Napadlo mne hledat na jeho panství v okolí Písku. Nejblíže je však až Vlachovo Březí a tam jsem nenašel jediného Hrdličku. Zato v Písku a okolí je Hrdlíčků v každé matrice  mnoho. Bohužel žádný Isidor.

Toto je zápis z matriky svateb ve Vlachově Březí, uznáte že zde se hledá docela těžce. 

Je to i o náhodě, ale ta mne zatím míjí. Onen Hrdlička se stává bájnou postavou, ke které se po několikáté vracím. Třeba jej vůbec nenajdu jako Josefa Lízala a jeho ženu Teresii, ze začátku svého rodokmenu.

Myšlenka na stěhování obyvatel na panstvích mne dovedla k poznání, že jsme možná z Pouzdřan. Narazil jsem na informaci že těsně po třicetileté válce dostali Pouzdřany i s se Židlochovicemi slavní Ditrichštejnové. Povzbuzen jsem přišel tak i na to Vlachovo Březí. Zatím je to prakticky "k ničemu". Tam není Hrdlička a v Pouzdřanech jsem nenašel narození Zachariase - ZATÍM!

V tom je ono kouzlo pátrání.

Někoho překvapí že má předky z Hostěnic, Sivic či Blažovic, ale na vině je právě ono vlastnictví zmíněných obcí klášterem svaté Anny v Brně, Ten klášter vlastnil totiž i Moutnice.

Tak jsem trochu "orazil" a jdu hledat toho Isidora.

Lízal je z Pouzdřan?

Zjistil jsem odkud k nám přišli Husáci a tak bych rád posunul identifikaci pohybu Lízalů. Jak jsem zde již psal, tak první zmínka je z Měnína v Lánovém rejstříku Židlochovického panství.
V dalším pátrání odkud ten Zacharias přišel jsem se soustředil právě na ono panství. Před pokládám, že pohyb obyvatel v oné době, těsně po třicetileté válce, nebyl jednoduchý. Jistě byl asi podporován přesun mezi zalidněnými obcemi panství a těmi vylidněnými. V roce 1648 bylo v Měníně živých pouhých 8 lidí a tak je možné že nový vládci Ditrichsteinové přesunuli obyvatele, třeba z Pouzdřan.
 Tady je zápis z matriky Pouzdřan a ihned na 4. straně je tento zápis:

Je zde zapsáno, že 11. října 1630 Simonu Lízalovi a jeho ženě Catherině bylo pokřtěno dítě Marie.  Toto dítě asi zemřelo protože je tam dále další zápis o křtu dítěte jménem Marie.

Dá se tedy před pokládat že před rokem 1630 se tomuto páru narodil syn jménem Zacharias. Ten se mohl po roce 1648 přestěhovat do Měnína  aby byl uveden roku 1656 v Lánovém rejstříku jako držitel půl lánu v Měníně. Časově to pasuje přímo ideálně, ale fakta zatím nemám.

Jen v onom Lánovém rejstříku z roku 1656 ,je v městečku Pouzdřany, uveden zase Simon Lízal, i když v trochu pozměněné podobě

Je to pouhá náhoda? Nebo posuneme počátek rodu do Pouzdřan.?

VL

Ruský zájem

Zobrazení stránky podle zemí Položka Zobrazení stránky Rusko 245 Česká republika 59 Německo 6 Uganda 5 Francie 4 Spojené státy 4 Malta 3 Ukrajina 3

Mám radost ze zájmu čtenářů, ale tato tabulka mne trochu "zchladila". Ten zájem z Ruska se mi zdá podivný. Nevím co si mám o tom myslet.

Интересно, кто из России следует мой блог? Позвоните мне :llizal.vit@ mail.ru

VL

Bouřka

Dnes odpoledne se nad námi střetly dvě bouře. Jedna šla od Újezda a druhá od Nikolčic. Právě od Nikolčic to není dobrý směr pro bouřku, odtud chodí samé zlé. I ta dnešní nebyla normální bouřkou, i když zase ne tak hroznou. Spadlo za dvě hodiny 49 mm srážek a voda vnikla kanalizací do bytovky č.109 (vedle Krejčiříků).
Starosta Martin Barták se zastupitelstvem sledovali vývoj bouře a ihned zasáhli. Škody tak byly minimální.
Neustálé srážky brzdí žně.
Vlastně až nyní si uvědomuji, že žně se krom asi tří záhumenkařů, nikoho netýkají. V bývalém JZD pracují tři lidé z obce.
Máme po dešti, ale brzy bude pršet zase, obloha je velice zamračená
VL

Foto od Kloce?

Několik fotek ruských legionářů jeichž autorem může být Jaroslav Peregrín Kloc.
Pozná někdo někoho?
Jsou na snímcích i nesvačiláci Filip Sedláček či František Husák?

Fotograf z Nesvačilky

Jsem z generace jíž bylo upíráno znát historiji bez různých omezení a tak mne překvapují fakta třeba o legionářích v Rusku.
Důležitým členem byl i náš rodák o němž jsem se již zde zmiňoval.
Narodil se vedle školy na č.52. Rodiče dali přednost vzdělání dětí a odstěhovali se do Tuřan, kde Jarosla Kloc žil a i zemřel. Byl bankovním úředníkem, ale i malířem. Asi měl zájem i fotografie, protože se stal armádním fotografem. Na seznamu členů ruských legijí je u jeho zařazení zapsáno - fotograf.

Tak že až se budete dívat na snímky oněch legionářů tak z největší pravděpodobností bude autorem nesvačilák.

Zde je několik snímků na ukázku.

Jeden by mohl mít na mysli, že tato obec se může proslavit zemědělstvím a on se tu objeví tak , pro tu dobu exotický, fotograf.

Dobře si pamatuji jak nepopulární byl Staňa Husák zvaný Domin mezi místními, pro svůj zájem o umění. Proto nikoho nezajímalo, že tak cenné doklady vytvořil muž z čísla 52

VL