úterý 31. ledna 2012

Odvody pro vojsko císaře pána.

Snímek rakousko uherské vojenské mapy z roku 1836 kde se uvádí co nabízí jmenované obce pro potřeby armády.
Překvapivě první je jmenovaná Nesvačilka v německé mutaci  Neudorf.
První sloupec udává počet domů využitelných pro ubytování vojska.
Druhý sloupec udává možnost ustájení koní.
V třetím sloupci je možný počet rekrutovaných mužů.
Poslední sloupec je počet použitelných koní.
Zajímavé je srovnání třeba s Moutnicemi a Rozařínem (dnes společná ves Moutnice).  Majitelé Moutnic měli asi lepší lobisty a proto jejich vojenské odvody jsou neporovnatelné s našimi. Nebo, že by Moutničáci byli větší nuzáci než Nesvačilští?
Tuto a další zajímavé mapy naleznete překvapivě na stránkách farnosti Šitbořice:  farnostsitborice.cz/farnost/historie/

VL

3 komentáře:

  1. K srovnání Moutnic a Nesvačilky: Ani přímluvci (i když to nemohu zcela vyloučit), ani nuzota. Třeba jen měli nesvačilští muži zdravější zuby (nutná podmínka pro ládování pušky), anebo mezi nimi bylo více svobodných mládenců (mám za to, že ženaté na vojnu nebrali), případně byli moutničtí sedláci více při penězích (ačkoli počty koní o tom nesvědčí) a dokázali své syny z vojny vyplatit. ... Kdo ví? Nezkusil jste zapátrat, jaké předpoklady musel tehdejší branec splňovat? Nakonec by to mohlo být prostě jen tím, že se v Moutnicích rodilo více děvčat, kdežto v Nesvačilce hochů.
    TG

    OdpovědětVymazat
  2. Po přečtení knihy o Moutnicích bych se přiklonil k názoru, že Nesvačilští sedláci byli malinko bohatší a měli víc koní. S penězi to tak slavné zase nebylo aby bylo na vyhazování peněz na udržení hladového krku doma. Cena lidského života byla jiná než dnes.
    Naši sedláci hospodařili na kvalitnější půdě, než sousedi. Stačí dodnes nahlédnout do katastrálních map a zjistíte, že Nesvačiláci hospodaří, díky svému malému katastru v Újezdě, Žatčanech a Těšanech. Téměř nikdo neměl pozemky v Moutnicích. To spíše řada z nih se dostala lepším pozemkům na našem katastru.
    To bude asi důvod většího počtu koní a stájí v obci.

    OdpovědětVymazat
  3. Zrovna jsem narazil na (předpokládám) zajímavý článek Antonína Novotného o tom, jak kdysi probíhaly odvody, přesněji jaké svědectví o nich podává Jiráskův "F.L.Věk". Začíná to slibně: "V Praze žilo dosti neklidných elementů, vždycky volných k výtržné bujnosti." Vizte:
    http://www.primaplana.cz/news/vojaci-v-praze-f-l-veka-ii-1/
    http://www.primaplana.cz/news/vojaci-v-praze-f-l-veka-ii-2/

    OdpovědětVymazat