Protože jse tento příspěvek v Lontu čř.3 vymazal, a jeho pokus o kopii je špatný uvádím příspěvek znovu i s dodatkem.
K tomu mne donutily hospodské řeči. Dostal jsem se do tvrdé kritiky, když sem, obhajoval fakta ze života Vladě Husáka, získané od jeho bratra. Luboš Buchta starší ví že Vlaďa bojoval v Koreji a snad tam i padl (to si údajně myslel jeho otec).
Já ze uvádím fakta která mi sdělil jeho mladší bratr Vojtěch, žijící v Chrlicích.
Do rodiny Serváce a Štěpánky
Husákových v domě na čísle 71 se narodil 26. 6. 1927 třetí hoch. Po
Bohuslavovi ročník 21 a Filipovi ročník 22 přibyl Vladislav. Po šesti letech, po Vlaďovi, se
narodil ještě Vojtěch.
Otec Servác si k hospodářství
jezdil přivydělávat do niklovny v Brně a syna Vladislava nechal ve
válečných letech vyučit černému řemeslu, stal se zámečníkem v Králově
Poli.
Po válce, v roce 1947 jej osud
pracovně dostal do Děčína, kde pracoval pro Chotěbořské strojírny. Únorový
převrat se skupině jeho kamarádu nelíbil a rozhodli se v počtu třiceti
osob přejít do Německa. Rozdělili se do dvoučlenných skupin. Přechod se podařil
všem až na Vladislava a jeho kamaráda. V březnu 1948 byli po okamžitém
soudu propuštěni. Této situace opět využili a načerpanými zkušenostmi se druhý
pokus podařil.
Ve sběrném táboře chtěl žádat o azyl
v USA, ale bylo to zdlouhavé a nabídka na loď do Austrálie byla okamžitá a
tak ji využil. Koncem roku 48 již vystupoval na břeh nejmenšího kontinentu. Dle
přepravní smlouvy musel odpracovat dva roky v lesích. Po této době si
našel místo na železnici ve státě Quensland ve městě Rockhampton. Zde poznal
svoji australskou manželku Evelyn s níž se 27.února 1954 oženil. Počátkem
šedesátých let se přestěhovali jižněji, za chladem do Brisbane. Vladislav po
většinu doby pracoval v železničních opravnách.
Bratr Vojtěch strávil dva roky
vojenského života u PTP a podobný osud stihl i jeho syna Petra. Paradoxem je ,
že dva roky po vojně Petr dostal nabídku jít pracovat k Veřejné Bezpečnosti
(policii).
Na podzim roku 1967 využil Vladislav
otevřenější politiky KSČ k návštěvě domova. Otec zemřel v roce 1955 a
tak se setkal s matkou. Navštívil tak bratry a kamarády. Návštěva bratra
Vojtěcha u něho v Austrálii se pro obstrukce našich úřadů a žádosti až u
prezidentské kanceláře uskutečnila dva roky po jeho smrti.
Vladislav zemřel bezdětný na mozkovou
mrtvici ve věku, pouhých 56 let v Brisbane. Psal se rok 1983. Shodou náhod
je dnes 28.7. a tedy 27. výročí jeho úmrtí.
Asi nejvzdálenější Nesvačilský hrob,
předurčil zařadit tento životní příběh do rubriky rodáci. Rozhodl se svobodně
pro svobodu a určitě pro ni i trpěl. Proto by neměl být jeho příběh zapomenut.
Děkuji jeho bratrovi Vojtěchovi
s rodinou za poskytnutí informací a fotografií, jenž si můžete prohlédnout
ve fotogalerii.
VL
29.7.2010
Žádné komentáře:
Okomentovat