Velikonoce dnes.

Velikonoce, Zelený čtvrtek to mnoha lidem naskakují „pupínky“ z církevního života. Zatím jde o každého svobodnou volbu. Křesťanská společnost se po dvou tisících let dopracovala k toleranci a nikomu nevnucuje svoje pojetí života. To“ pátá kolona islámu pracuje „ intenzivně a její předpokládané evropské vítězství bude pro naše potomky bolestné. Tak třeba jen, jejich právo šaria se vztahuje i na nevěřící.

Využijte třeba jen lidových zvyklosti velikonoc, kterých je nepřeberně.

Dnes je den zvaný Zelený čtvrtek. Nyní je proslaven zeleným pivem, ale proč? To si zjistěte sami.

Třeba zítra je Velký pátek, vlastně největší církevní svátek a to se drží přísný půst. Šestitýdenní masopust je zakončen úplným, celodenním půstem. Proč tak činit? Když ne pro smrt Ježíše, tak pro vlastní zdraví. Sedláci tento den také nehýbali s půdou, tedy se nepracovalo na polích.

Odedneška nezvoní zvony. Školní mládež by měla nahrazovat toto zvonění klepáním a hrkáním. Jsem přesvědčen, že u nás bude ticho. Škoda jen pro to, že děti se naučí brzo vstát a udělat něco pro ostatní. Pamatuji si, že to vlastně byla kouzelná rána.

Nejznámějším lidovým zvykem velikonoc u nás je „mrskut“ neboli koleda. Pondělí u vašich dveří zazvoní chlapci od batolat po důchodce se žílou (mrskačkou) v ruce. Není to ponižování hezčí poloviny lidstva, pouze zvyk na setkání třeba s někým koho byste celý rok nepotkali. Dříve se za recitace koledy dávali barvená vejce. Nyní jsou to většinou čokoládová a u starších koledníků štamprdle.

Hlavně víkend je dnem pracovního klidu. Neotravujte svoje sousedy hlasitou prací v tyto dny obzvláště. Místo toho si třeba u skleničky Husákového vínečka zapřemýšlejte proč tak toto děje.

Do nastupujícího jara přichází příběh smrti a utrpení jako protiváha. Totéž opačně je na vánoce, kdy do temna a zimy vstupuje dojemný příběh zrození, jako naděje a posila.

 VL

Malovaná vajíčka na velikonoce najdete na celém světě, ale na Borkovanská (nahoře) nemají.