Zajímavým pomocníkem při psaní blogu jsou i knihy o historii
okolních obcí. Velice hutnou je kniha pana Vermouzka , samozřejmě o jeho
milovaných Těšanech. Z každé stránky knihy je cítit obrovská znalost o
obci a hlavně o jejím životě. Řada faktů je platná i pro naši obec. Týká se to
hlavně obyčejného života na vsi v té které době. Samozřejmě se zaměřuji na
období založení Nesvačilky.
V polovině 16. Století dochází v okolí k horečnému
budování rybníků. Byly vystavěny známé rybníky Měnínský a Žatčanský spolu s menšími
rybníky na dnes zvaném Borkovanském potoce. Majitel Žatčanského rybníka pan
Haugwitz z Biskupic vodou obtočil celý dnešní Nesvačilský katastr.
Původně voda Borkovanského potoka napájela rybník u Těšan, jehož
hráz byla kousek od dnešního mlýna na začátku Těšan a tekla přirozeným korytem
na Moutnice. Stavitel rybníků Kůrka z Korkyně
ihned po odtoku z Těšanského rybníka část vody odklonil a okolo dnešního
JZD v Těšanech ji napojil na potok tam pramenící v bažinách. Níže po proudu postavil čtyři rybníky,
Jezírko, Pod jezírkem Nesvačil a Nadýmač. Vody však byl již tenkráte
nedostatek. Aby zvýšil zásobování Nesvačila, nechal prokopat strouhu z potoka
mezi Těšanami a Moutnicemi, v místě napojení potůčku od Strážek, směrem na
dnešní Nesvačilku. Ta ještě neexistovala, ale v místě za obchodem zvaném
Jezírkový asi existoval rybníček, což dokládá jak místní název, tak linie
zahrad domů s hrází na konci obce. Stavitel v naší ploché krajině
mistrně využil terénní deprese mezi sousedními obcemi a s malým spádem
trochu vody do rybníků Na jezírkových a hlavně Nesvačila, přivedl. Pozůstatkem
tohoto díla je jeden z„potoků!, jenž přejíždíme cestou do Moutnic a začínající
přesně na začátku našeho katastru. Tím byla takřka veškerá voda od Borkovan
svedena do Nesvačila a Žatčanského rybníka. Vždy ji však bylo žalostně málo.
Tato situace však tenkráte zapříčinila nedostatek vody v Moutnicích.
Ti se bouřili a strouhu směrem k Nesvačilu zaváželi, až problém museli
dojednat pan Haugwitz a představená Anneského kláštera v Brně (tomu patřily
Moutnice). To se stalo roku 1562.
Dnes tato svodnice je zahrnuta. Já ještě pamatuji, že dnešní
strouha byla směrem k potoku Těšany-Moutnice o 200m delší. Moutničtí
členové JZD však do koryta položily betonové roury a potok zahrnuly.
Nazývat dnešní strouhy potokem je nesprávné. Jde opravu o
strouhy a většinou uměle vytvořené.
dle knihy Rostislava Vermouzka - Těšany, jenž vydal Musejní spolek v Brně a MNV Těšany roku 1975
VL
Žádné komentáře:
Okomentovat